Gymbosáci zase váleli! Tentokrát SOČkaři, kteří ovládli kraj a frčí do národního kola.

Datum

SOČ = středoškolská odborná činnost (dále jen sočka) je soutěž pro středoškoláky, kde provádíte výzkum na vámi zvolené téma a na závěr svoje poznatky sepíšete do odborné práce. To vše pod vedením externího vedoucího a případně na specializovaném pracovišti. Téma sočky je pouze na vás. Zde je krátké interview s našimi finalisty letošního ročníku.

Jak jste se dostali k sočce?

K sočce jsem se dostal přes pana profesora Kopeckého, který mi o této soutěži řekl. Navíc mě motivovali i rodiče doma. A tak jsem se podíval na témata JCMM a jedno si vybral si. Pak už jsem kontaktoval pana Krčála z Masarykovy univerzity a tam to klaplo a začali jsme spolupracovat. (T.K.)

Já jsem si vždycky chtěla zkusit psát odbornou práci. O sočce nám řekla profesorka Štěpánková, která mi dohodila kontakt mého budoucího vedoucího. (L.T.)

Mě egyptologie vždycky bavila a chtěl jsem se o ni víc zajímat. Popravdě, už nevím, kdo přesně mi o sočce řekl, ale chtěl jsem to prostě zkusit. (L.H.)

 Jmenujte jednu věc, která je na sočce dobrá.

Nejvíc asi samotná práce v laboratoři, zpracovávat data a taky že se naučíte pracovat s přístroji. (L.T.)

Že jsem navštívit místa (například Egyptologický ústav), kam bych se normálně nedostal. A vyzkoušel jsem si prezentovat svoje výsledky před publikem. (L.H.)

Vyzkoušel jsem si psát delší odborný text. Nevěřil jsem, že se mi tato dovednost bude hodit do spousty dalších předmětů. (Napsat 25 stránek odborného text, to se po vás na gymplu běžně nechce. Až teď zjišťuji, co mi to dalo.) A kromě toho jsem se potkal s chytrými a fajn lidmi a super profesory z Masarykovy univerzity. Navíc se člověk naučí samostatnosti, plánování času, organizaci práce a komunikaci. Já jsem se zlepšil třeba i ve formální emailové komunikaci. A samozřejmě prezentační schopnosti, to je neocenitelné.

 

Jmenujte jednu věc, se kterou jste při psaní sočky bojovali?

Psaní samotné práce. (L.T.)

Zdrojování a citování. To byla mravenčí práce, která trvala asi 2 měsíce. (L.H.)

Je to žrout času. Pokud se tomu chce člověk opravdu věnovat, tak ideální doba na psaní samotné práce je 3 až 4 měsíce. Sebekriticky můžu říct, že jsem měl využít čas, co jsem měl, a neposílat všechno na poslední chvíli. (T.K.)

 

Co byste vzkázali mladším spolužákům?

Je to skvělá příležitost, nikdo by se neměl bát do toho jít. Můžete nahlédnout, jak se dělá odborná práce. (L.H.)

Určitě do toho běžte, sočka vám dá fakt hodně. Já sama jsem se naučila spoustu věcí a získala jsem nové a důležité kontakty na lidi, kteří mi můžou v budoucnu pomoct. (L.T.)

Chtěl bych vzkázat, že ačkoli se může začátku zdát šílené napsat 25 normostran nějakého odborného textu, tak se vůbec nemusíš bát, protože i sočky, které mají dobrý nápad a námět, ale nejsou třeba tak obsáhlé, mají velkou šanci uspět a mají význam. A hlavně bych řekl, že nejdůležitější je nápad, provedení a motivace, jakou člověk má než samotná kvalita práce. Pokud se pro sočku rozhodnete, tak je určitě dobré začít psát už v průběhu samotné práce. (T.K.)

 Přihlásili byste se do sočky znovu?

Už mám vybrané další téma a jdu do toho. (T.K.)

Určitě. Kdybych měla ještě rok, tak bych do toho šla zas. (L.T.)

Určitě, dost mě to obohatilo. (L.H.)

Na otázky odpovídali Linda Tománková (3.C), Lukáš Halas (3.C) a Tomáš Klíma (VI). Soutěže se též zúčastnila Štěpánka Fialová (3.B).

Další články