Gymnázium Boskovice

Archiv

Projekt „Do světa“

Vybraní studenti sekundy Gymnázia Boskovice v rámci projektu „Do světa“ navštívili ve dnech 6. – 11. května 2008 družební “ Osnovnu šolu Milana Šuštaršiča Ljubljana“.

Our trip to Slovenia

We left our school on 6th May 2008 at 07:00. We went to Slovenia by bus. We went across Austria. I think, nature in Austria is nice. At 16:30 we came to Ljubljana. We met Slovenian teachers and their pupils. Then everybody went to his or her new family. In the evening we played football with our new friends… On Wednesday we went to the centre of Ljubljana. The guide told us something about Jože Plečnik. We saw some of his buildings, for example the library or the Bridge of shoemakers. Then we had lunch at school and after lunch we went to play football and billiards. On Thursday morning we went to lake Bled by bus. In Slovenia there is only one island. It is in this lake. There is a castle above the lake, so we visited this castle. Then we went to Vintgar gorge.The Radovna river with many waterfalls flows through the gorge. This place is really beautiful. Then we went back to Ljubljana. There we played football again. 9th May was The Day of Europe. So we stayed in Ljubljana. There were many stalls at the main square. We could find out something about the countries in the EU at the stalls. We had lots of time for walking, shopping and so on. On Saturday we went to Lipica and Škocjanske jame. Lipica is famous for white horses. I don´t like horses so much so it was a little bit boring for me. But the caves were very nice. Škocjanske jame are big and beautiful caves. Then we went back to Ljubljana and we played football. In the morning we left Ljubljana. We travelled home.The journey home was almost the same as the way to Ljubljana. We came to our school at 16:00. It was the end of our trip.
Ben Kolmačka, sekunda

Polsky zazpívala nejlépe Češka!

Žákyně naší školy se zúčastnily pěvecké soutěže v Polsku. V Rawě, partnerském městě města Boskovice, se soutěžilo ve věkových kategoriích a v kategoriích píseň zpívaná anglicky a polsky. Během celého dne zaznělo asi osmdesát soutěžních písní, které zpívali soutěžící z oblasti srovnatelné s našim krajem.

 

Výsledky fotografické soutěže

Fotografická soutěž pořádaná v rámci prevence sociálně patologických jevů je u konce. Slavnostní vyhlášení výsledků proběhlo dne 5. 5. 2008 na gymnáziu. Děkujeme všem soutěžícím za účast a doufáme, že se příští školní rok zúčastníte 3. ročníku výtvarné soutěže v hojnějším počtu.

Výherní fotografie

1. místo
Denisa Pospíšilová, 13 let, třída tercie
Cena: Odpoledne v brněnském lanovém centru pro dva studenty
2. místo
Eva Hábová, 17 let, třída 3.B
Cena: Permanentka pro 5 vstupů do Solno-jodové jeskyně v Brně
3. místo
Ludmila Baráková, 16 let, třída 1.B
Cena: Jedna sportovní aktivita dle vlastního výběru ve sportovním centru Modrá věž v Boskovicích

Sluníčkový den

Dne 17. 4. se naše škola již tradičně připojila k charitativní sbírce organizované NF Rozum a cit – pod názvem „Sluníčkový den“. Deseti studentům se podařilo prodat 370 sluníček a vybrat 11 846 Kč.

MUN 2008

Když zmíníte BERMUN v rozhovoru se zcela nezasvěceným člověkem, vybaví se mu mizející lodě v Karibiku (vlastní zkušenost). Když o BERMUNu začnete s člověkem informovaným, řekne vám, že se jedná o berlínskou verzi Model United Nations. Ale co si představíte pod Model United Nations? Pokud omluvíte palčivou subjektivitu nepokorného teenagera, povím vám o tom:
Model United Nations v podstatě znamená, že si několik stovek vyvolených nadějí planety Země (puberťáci, kteří ve škole projevují známky hyperaktivity) ze všech jejích koutů hraje na OSN. Se vším všudy: obleky, líbezné „Je si ctěný delegát vědom toho, že… “ formulky, skrutátoři, rezoluce, námitky, pozměňovací návrhy a sušenkové přestávky, právem označované za nejproduktivnější část každého dne.
Nikdy nezastupujete tu zemi, ze které opravdu pocházíte (v mé komisi, Special Conference, věčně chyběla delegace České republiky – jelikož nemám žádné problémy s komunikací, vždycky se na mě při kontrole docházky otočil celý sál) a mluví se anglicky. To všechno ve městě, kde z nadzemky vidíte památku vedle památky (… a vedle gigantického obchodního centra…) a na každém rohu prodávají to nejlepší latté, co kdy ochutnáte; ve městě, kde hlavní nádraží je čistší než váš obývák; ve městě symbolizujícím rozdělení jediné a spojení mnoha kultur; ve městě, do kterého se prostě budete vracet. Trvá to dohromady čtyři dny a na konci je večírek – příležitost poobjímat se (naše delegace se skládala z děvčat bezkonkurenčně dobrého vychování takže pouze ve vší slušnosti) a přebrat si, co si vezete domů.
2008 byl můj první BERMUN – takže jsem si dovezla to, co jsem vám výše předala, plus základní právnickou slovní zásobu, závislost na želé myších, pár desítek emailových adres a něco, co nemůžu popsat, ale projevuje se to neustálým usmíváním se při vzpomínání a zasněným vzdycháním, když někdo zmíní příští listopad.
Takže až před vámi příště někdo začne o BERMUNu, máte oficiální svolení použít můj výklad jako zdroj myšlenek pro své kreativní lži. Můžete třeba říct, že BERMUN mění svět – což podle mě není úplně pravda, i když z dnešních studentů jednou snad vyrostou skuteční delegáti, kteří opravdu svět měnit budou. Nebo že BERMUN může ovlivnit osobní svět jedince. To bude pravda s vykřičníkem. Řekla bych.

VÁNOČNÍ ZVRHY ve Vídni

Každoročně se otvírá možnost studentům gymnázia, aby na vlastní kůži okusili spolu s profesorským doprovodem pravou předvánoční atmosféru, přenesenou do německého jazyka. Pod zástěrkou exkurze jsem se připojila už podruhé k výpravě dvou autobusů za vídeňskými trhy a chutí ovocného punče.
Čtvrtek 29.11.07 (velmi brzy) ráno; přimrzlé chodníky, eura cinkající v kapse a čaj pozvolna chladnoucí v termosce. U busů jsme se nesešli v plném počtu (hlavně jsme oplakali „slzavým údolím“ absenci ochořelého p.prof. Režného), přesto jsme usazeni do sedaček prokličkovali jižní Moravou do rakouské metropole.
Okolo jedenácté jsme obhlédli exteriéry známého bytového domu architekta Hundertwassera. Z výkladu p. prof. Skořepové jsme však již věděli, že pan Hundertwasser se ve skutečnosti jmenoval Stowasser a poněmčil si jméno. Jako vlastenci (po vzoru p.prof. Lackové) jsme proto nezakoupili žádných z jeho (předražených) obrazů v blízké galerii a raději nasedli zpět do tepla dopravy.
Byli jsme zavezeni k muzeím na Marie-Theresien Platz a započali pochod městem projitím Hofburgu. Vskutku impozantní prostor pro pronášení Hitlerova projevu o anšlusu.
Na obchodní ulici Am Graben (Na Příkopě) jsme okukovali přezdobené vitríny a kousky nejluxusnějších světových značek. K tomu jsme ještě museli očima hypnotizovat světelnou výzdobu, nebezpečně se pohupující nad našimi hlavami.
Jak jsme již řekla, do Vídně jsme se školou putovala podruhé, domluvila jsem se proto s „mojí bandou“, že se trhneme od skupiny p.prof. Borkové (která našemu autobusu dělala druhý doprovod) a vydali se na důkladné zkoumání nitra Vídně sami. Nejprve jsme fotograficky zdokumentovali útroby St. Stephans Dom, dominanty centra. Od nápadu počítání barevných střešních tašek jsme však raději upustili. Naším cílem byl totiž nedaleký dům v zapadlé uličce, údajné místo, kde Mozart komponoval operu Figarova svatba. Více nás však zaujali malé obchůdky rozeseté do přízemích starých staveb.
Pak už naše srdce patřila jen vánočním trhům. Nejprve konzumace svačinky, doma nachystané, na náměstí Am Hof s výhledem na krámky s pestrým zbožím. Totéž, ani ne v bledě modrém, spíš to stejné, jsme viděli i na Marie-Theresien Platz, kam jsme se znovu vrátili. Bytové serepetičky, dětské hračičky, laskominky. Proč chodit do jednoho z muzeí (mimochodem Přírodovědeckého a Uměleckohistorického), když máme ohromnou výstavu zadarmo? No ne?
Jen na okamžik jsme si odskočili k jinému tématu a to, když jsme odhlasovali výpravu do nejstarší vídeňské pekárny. Na adrese dle průvodce se ale za okny skvěla jen jakási hogo-fogo restaurace, takže jsme zapluli zase na trhy. Tentokrát ty největší.
K radnici jsme se připlížili takticky zezadu a jejím nádvořím prošli do síně, místa konání dětských rukodělných prací v rámci adventu. Vonělo to tu krásně po cukroví, ale síla punče byla silnější. Za tři „éčka“ nám jahody/třešně/… driftovaly v hrníčcích. A v potemnělém večeru nasvícené Nové radnice chutnaly báječně i kaštany…
Hanka Trnečková

Adresa

Budova školy Gymnázium Boskovice,
příspěvková organizace
Palackého náměstí 222/1
680 11 Boskovice
tel. 516 802 211
fax. 516 453 559
email: info@gymbos.cz
ID datové schránky: avnb89q
facebook:
IZO: 102007934

Odkazy

e-twinning
Comenius
ingenious
MUNI
esa

Počítadlo

TOPlist